Kancelářský komplex zhorší životní prostředí

Tento týden skončila lhůta na podávání připomínek veřejnosti k projektu na výstavbu mamutího kancelářského komplexu OFFICE PARK Heršpická-Brno. Jedná se o soubor 11 výškových budov z nichž dvě budou mít 14 a 16 podlaží. Součástí projektu je i výstavba parkoviště pro bezmála 1 300 automobilů. Dokumentace počítá s vytvořením až 75 000 m2 kancelářských ploch, především pro zázemí nadnárodních korporací. Celkem má být zastavěno více než 32 000 m2 plochy.

NESEHNUTÍ zpracovalo k projektové dokumentaci odborné stanovisko, které v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, předložilo odboru životního prostředí Krajského úřadu JmK. V tomto nesouhlasném stanovisku varuje před negativními dopady na přírodu i obyvatele, které by realizace projektu přinesla. Hlavním problémem je enormní zvýšení automobilové dopravy na přilehlých komunikacích, které již v současné době patří mezi nejzatíženější v Brně (křižovatka Heršpická/Poříčí je nejzatíženější křižovatkou v Brně: v roce 1999 – 58 000 vozidel/24 hodin). „Doprava vyvolaná tímto komplexem by výrazně zhoršila život okolo bydlících občanů, studentů blízkých škol a pacientů Nemocnice Milosrdných bratří. Autoři sami přiznávají, že dojde k dalšímu zvýšení koncentrace škodlivin a to přesto, že již nyní jsou v těchto místech dlouhodobě překračovány zákonné limity hluku a znečištění ovzduší,“ říká k argumentům NESEHNUTÍ Jiří Koželouh. 

V blízkosti zamýšleného OFFICE PARKU se nachází dvě lokální biocentra, významný krajinný prvek a regionální biokoridor, který by byl stavbou negativně ovlivněn (podle dokumentace má být zlikvidována vegetace na březích řeky Svratky). Stejně tak hrozí likvidace dalších stromů a vegetace v daném území. Navíc výstavba dvou nejvyšších budov komplexu (14 a 16 podlaží) by výrazně narušila krajinný ráz městské krajiny a zničila výhled na dominantu Brna – Petrov. „Podle našeho názoru není možné do dané lokality umísťovat stavby, které ohrozí místní přírodu a dále zhorší život lidí. Naopak tento prostor potřebuje projekty rozšiřující plochy městské zeleně a nevyvolávající další zbytečnou dopravu. Více než tisíce nových kanceláří Brno potřebuje tisíce nově vysazených stromů,“ vysvětluje názor NESEHNUTÍ Milan Štefanec. 

V lokalitě do které je projekt kancelářského komplexu OFFICE PARK situován, mělo stát již v minulosti velké obchodně-zábavní centrum PLAZA s multikinem a hypermarketem. Právě argumenty NESEHNUTÍ a zákonná účast sdružení v povolovacích řízeních, tehdy vedla k zastavení tohoto záměru. „Prokázali jsme, že naše argumenty jsou relevantní. Stavební úřad sám uznal, že stavbou mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny a stavební řízení na centrum PLAZA zastavil. Od projektu pak odstoupil i sám investor.“ komentuje tehdejší vývoj kauzy Milan Štefanec. Územní řízení na povolení prvního z objektů komplexu OFFICE PARK v současné době vede stavební úřad Brno-střed, který však brání NESEHNUTÍ v aktivní účasti (úřad sdružení o zahájení řízení neinformoval a navíc znemožnil jeho zástupcům nahlédnout do projektové dokumentace, navzdory tomu, že se sdružení do řízení přihlásilo). Dle vyjádření úřadu nejsou na daném území dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, a to přesto, že ještě před čtyřmi lety dle stejného úřadu na stejném území tyto zájmy dotčeny byly. „Pokud úřad opomněl informovat občanské sdružení o zahájení řízení, ve kterém mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody, jednal v rozporu se zákonem. Podobně, pokud se sdružení do takového řízení přihlásilo, musí mu být umožněn přístup do spisu, opačný postup je nezákonný,“ komentuje postup úřadu Mgr. Martin Fadrný, právník Ekologického právního servisu. Aktivisté NESEHNUTÍ se obávají, že tento postup úřadu je motivován snahou prosadit výstavbu bez nutnosti zabývat se připomínkami a argumenty jejich sdružení týkajících se ochrany životního prostředí.

Bližší informace: Milan Štefanec, 605 239 579; Jiří Koželouh, 723 559 495

Zobrazeno 0x

Spotřební chování obyvatelstva v Brně 2004

Je neoddiskutovatelným faktem, že právě individuální spotřeba (ať už v oblasti maloobchodní, volného času, rekreace či zábavy) je v prostředí post-industriálních městských ekonomik jedním z hlavních stimulů prostorových a ekonomických změn. Různí autoři mluví o nových spotřebních prostorech ve městech (new spaces of consumption) a často zdůrazňují vliv spotřeby na odlišnou společenskou stratifikaci obyvatel města. Obyvatelé či uživatelé města jsou strukturováni ne do tříd spojených s procesem výroby, ale spíše do tříd spotřebních, popisovaných především marketingovou terminologií. Tyto „spotřebitelské třídy“ se pak vyznačují podobným životním stylem a spotřebními preferencemi, podobným využíváním městského prostoru. Spotřebitelským chováním obyvatelstva v Brně se zabýval výzkum, který je k dispozici ZDE.

Zobrazeno 0x

Sborník O HYPERMARKETECH VEŘEJNĚ (2002)

Sborník O HYPERMARKETECH VEŘEJNĚ

Druhý sborník NESEHNUTÍ ze stejnojmenného semináře. Obsahuje následující texty:

 

Zobrazeno 0x

Centrum PLAZA: NESEHNUTÍ se odvolalo proti územnímu rozhodnutí

Ve svých připomínkách k územnímu řízení dále NESEHNUTÍ uvádí, že “koeficient saturace obchodními plochami v Brně je srovnatelný se západoevropskými městy (při 2/3 úrov-ni koupěschopnosti obyvatelstva ČR), a to 1,14 m2/obyv. (údaj ČSÚ), a lze předpokládat, že výstavba dalšího nákupního centra bude znamenat zánik celé řady drobnějších maloobchodních provozoven, a to zejména v historickém středu města a jeho okolí, což je z urbanisticko-architektonického hlediska jev velmi nežádoucí. Negativně se tato situace projeví i na struktuře zaměstnanosti, neb jak dokládají zkušenosti ze zahraničí (např. studie Státní univerzity v Iowě), jedno místo vytvořené v zařízeních typu centra PLAZA má za následek ztrátu 1,5 pracovního místa v sektoru drobných maloobchodních provozoven”.

NESEHNUTÍ dále uvádí, že dopravní studie dokazují, že při otevření centra Olympia či Shopping Parku došlo až ke 40% nárůstu automobilové dopravy na přilehlých komunikacích. Předpokládaná návštěvnost centra PLAZA (až 15 000 osob) ukazuje, že ani v tomto případě se nebude jednat o nárůst zanedbatelný. Další připomínky NESEHNUTÍ se týkaly skutečnosti, že centrum PLAZA má stát v místě ochranného pásma městské památkové rezervace a v těsném sousedství biokoridoru řeky Svratky (kde se kvůli výstavbě centra PLAZA počítá s kácením aleje vzrostlých topolů).

Ve svém odvolání NESEHNUTÍ argumentuje také skutečností, že přestože byla na centrum PLAZA vypracována (dle zák. 244/1992 Sb.) studie vlivu na životní prostředí, nebyla tato studie po celou dobu územního řízení občanským sdružením k dispozici. Seznámit s ní se tak bylo možno až při ústním jednání (tedy v poslední den pro podávání připomínek), což je vzhledem k rozsahu materiálu (několik set stránek) nejen technicky nemožné, ale především protizákonné (§ 33 zák. č. 71/1967 Sb.).

V rozporu se zákonem (§ 39 zák. č. 50/1976 Sb. dle § 3 odst. 4, § 32 odst. 1 a § 46 zák. č. 71/1967 Sb.) je dle názoru NESEHNUTÍ i fakt, že stavební úřad uznal potřebnost vypracování dopravní studie a studie o průzkumu trhu (které navrhlo NESEHNUTÍ) na centrum PLAZA, přesto však vydal souhlasné územní rozhodnutí bez těchto nezbytných podkladů. Další problémy územního rozhodnutí pak NESEHNUTÍ spatřuje i v nevyjasněných majetkových vztazích některých pozemků, na kterých má centrum PLAZA stát.

Více informací: Milan Štefanec, 0605/965 395, http://nesehnuti.cz, http://www.hyper.cz.

Zobrazeno 0x

Magistrát šetří nezákonnosti v kauze supermarketu firmy AHOLD

Tisková zpráva NESEHNUTÍ ze dne 19. 11. 2001

 

Odbor územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna zahájil řízení o přezkoumání územního rozhodnutí na stavbu nového supermarketu nadnárodní firmy AHOLD v Brně-Novém Lískovci. Územní rozhodnutí vydané stavebním úřadem městské části Nový Lískovec tak bude s největší pravděpodobností zrušeno.

Komplikovanou právní situaci zavinil nezákonný postup stavebního úřadu v Novém Lískovci. Dne 24. srpna 2001 totiž stavební úřad vydal územní rozhodnutí na stavbu obchodního centra firmy AHOLD. Proti rozhodnutí se vzápětí odvolaly Brněnské komunikace, a.s. Stavební úřad aniž by vyčkal konce lhůty, do které se mají možnost odvolat i jiní účastníci řízení, změnil na základě odvolání BKOM své původní rozhodnutí a 12. září vydal územní rozhodnutí nové, ve kterém stěžovateli plně vyhověl. Mezitím se však pro jiná předchozí pochybení úřadu proti původnímu rozhodnutí odvolalo sdružení NESEHNUTÍ Brno (viz tisková zpráva “NESEHNUTÍ se odvolalo proti stavbě supermarketu” ze dne 24. září). Magistrátu nyní nezbývá, než změněné územní rozhodnutí zrušit pro jeho nezákonnost, neboť při jeho vydání byl porušen správní řád. Do 28. listopadu mají účastníci řízení možnost se vyjádřit. Teprve poté vydá magistrát svůj konečný verdikt. Právě zahájené řízení jen potvrzuje neprofesionální přístup úředníků stavebního úřadu v Lískovci, na který NESEHNUTÍ již mnohokráte upozorňovalo. “Zároveň vyvolává obavu, zda úředníci nejednali pod tlakem investora stavby a místních politiků (včetně starosty), kteří se snaží za každou cenu stavbu prosadit a urychlit, aby mohla být otevřena do komunálních voleb v příštím roce,” dodává Martin Ander, člen NESEHNUTÍ Brno a obyvatel Nového Lískovce. Ačkoliv 8. listopadu zastupitelstvo městské části nejnižším možným počtem hlasů schválilo návrhy kupních smluv s firmou AHOLD, o stavbě ještě zdaleka není definitivně rozhodnuto.

Bližší informace: Martin ANDER, NESEHNUTÍ Brno, 0605 – 965 395.

Zobrazeno 0x

Sborník ZAOSTŘENO NA HYPERMARKETY (2001)

Sborník ZAOSTŘENO NA HYPERMARKETY

Úvodní publikace NESEHNUTÍ vzešlá ze stejnojmenného semináře zabývajícího se dopadem expanze velkých nákupních center. Sborník obsahuje následující příspěvky:

 

Zobrazeno 0x

Strategie pro Brno – obchod a město, regulace nebo liberalizace? 2001

Všechna města v historii lidstva vznikala na křižovatkách obchodních cest. Obchod je jeden ze základních městotvorných prvků a do dnešní doby velmi významným způsobem ovlivňuje a utváří charakter města, je výrazem prosperity a bohatství společnosti. Role obchodu se v posledních letech výrazně změnila. V Brně dochází a nadále bude docházet k intenzívní změně ve struktuře fungování a rozložení obchodní sítě. Základním problémem je, aby tento dramatický vývoj, na rozdíl od doby před několika lety, nepůsobil na rozvoj města destruktivně – nevratnou změnou urbanistické struktury (oslabení centra města a center MČ) a zatížením nadměrnou individuální dopravou. Kompletní materiál k dispozici ZDE.

Zobrazeno 0x