Vyjádřete se k aktualizaci stávajícího územního plánu Brna

V následujících dnech je pro nás vaše podpora opět klíčová. Ať jste odkudkoliv, navštivte webovou stránku skupiny brněnských iniciativ www.mampripominky.cz. Seznamte se k nejproblematičtějšími částmi aktualizace, vyberte si z nabízených připomínek anebo zpracujte připomínku vlastní. Podání připomínky prostřednictvím našeho portálu připomíná nakupování v e-shopu – je to snadné a snad i zábavné. Kromě elektronického podání připomínky je zejména v případě, že máte trvalé bydliště v Brně, vhodné připomínku vytisknout a poslat poštou nebo osobně doručit na podatelnu Magistrátu města Brna do úterý 11.února 2014 včetně.

Naším cílem je zapojit do procesu schvalování tak rozsáhlé změny územního plánu Brna co nejvíce lidí. Neváhejte proto přeposlat odkaz www.mampripominky.cz dalším, sdílejte vaše podání připomínky na Facebooku.

Máte-li zájem zapojit se do procesu osobně, zveme vás na následující akce:

Aktualizace územního plánu (pořádá Žít Brno a NESEHNUTÍ), Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno, úterý 28. ledna 2014 od 17 hodin.

Veřejné projednání aktualizace územního plánu (pořádá Magistrát města Brna), sál Zastupitelstva města Brna, Dominikánské náměstí 1, úterý 4.února 2014 od 17 h.

Pro celý proces je důležitá podpora tzv. zástupců veřejnosti. Každý z nich potřebuje 200 podpisů – podpisové archy jsou umístěny v Ekologické poradně Veronica na Panské 9 v Brně. V otvíracích hodinách poradny vám poradkyně rády vysvětlí detaily a představí témata jednotlivých zástupců. Chcete-li osobně pomoci se sbíráním podpisů pro tzv. zástupce veřejnosti, stáhněte si zmocnění a přineste je podepsané nejpozději do pondělí 10. února 2014 včetně do poradny.

Zobrazeno 0x

Průzkum: z Brna mizí obchody. Malé prodejce vytlačují supermarkety

Za posledních deset let zanikla v Brně pětina obchodů. Skončili především drobnější obchodníci a naopak rostly plochy hypermarketů a velkých obchodních center. Nejvíc obchodů ubylo ve Starém Lískovci a Líšni a naopak se rozšířily plochy v Ivanovicích nebo Žebětíně. Ukázal to průzkum maloobchodní sítě, kterou pro brněnský magistrát zpracovaly Masarykova univerzita, Geografický ústav a Centrum pro regionální rozvoj. Celý článek k tématu na serveru Brněnského deníku Rovnost.

Zobrazeno 2x

Supermarketům se v Česku vyplatí potraviny vyhazovat

V životě existují dvě jistoty: smrt a daně. O pravdivosti slavného výroku Benjamina Franklina se nedávno přesvědčili i organizátoři akce Hostina pro tisíce. Spolek Zachraň jídlo happeningem na Václavském náměstí – v jehož rámci rozdával lidem obědy ze surovin, které by obchody a farmáři vyhodili, přestože jsou ještě použitelné – chtěl poukázat na masivní plýtvání potravinami v České republice. Za jídlo, které skončí v popelnici, řetězce nezaplatí ani korunu. Z darovaných potravin musejí odvést 15procentní daň. Celý článek k tématu na serveru Česká pozice.

Zobrazeno 0x

Exředitel řetězců prozradil: Proč prodávají tak hnusné potraviny?

Nova získala exkluzivní výpověď bývalého ředitele poboček nadnárodních obchodních řetězců. Ten se otevřeně vyjádřil k praktikám, které tam panují ohledně zacházení s nekvalitními nebo prošlými potravinami.Za vším je podle něj strach o práci a plnění téměř nesplnitelných předepsaných povolených ztrát od centrály. Pokud vyhodí nekvalitního ovoce nebo zeleniny vedoucí víc, může ho to stát i místo. Není pak divu, jak se s potravinami u nás švindluje. Rozhovor k tématu na webu MoneyMAG.CZ.

Zobrazeno 0x

Zachraňte půdu, vyzývají zemědělci

Orné půdy je čím dál méně a pokud se hospodaření s ní nezlepší, hrozí nám nedostatek domácích potravin, varují zemědělci. Jih Moravy přišel za posledních dvanáct let o čtyřicet tisíc hektarů půdy. Kvůli špatnému hospodaření se tam přemnožila černá zvěř a škody způsobuje také eroze. Petici Za obnovu zemědělské krajiny podepsaly už desetitisíce lidí. Jihomoravská orná půda mizí často také kvůli nové výstavbě. „Ustoupila průmyslovým zónám, satelitním městečkům, infrastruktuře nebo supermarketům. Zemědělství je vytlačované s tím, že v obchodech je potravin dost, ale nikdo neřeší jejich kvalitu a původ,“ upozornil předseda jihomoravské agrární komory Václav Hlaváček. Celý článek k tématu na webu DENIK.CZ.

Zobrazeno 0x

Jsme popelnicí Evropy? Supermarkety nám podsouvají horší kvalitu než na Západě

Jisté druhy zboží v některých řetězcích vykazují horší kvalitu, než jakou vídáme v západních prodejnách stejného řetězce, většinou je to problém u zeleniny či ovoce. Rozhodně nesouhlasíme s tvrzením, že je Česko popelnicí Evropy, uvedl Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů (SČD). „Lidem jsou navíc mnohdy podsouvány i zavádějící informace, například původ zboží. Ten by sice neměl být objektivní informací o kvalitě, přesto spotřebitel tuto informaci vyžaduje,“ uvedl Dupal. Více na webu MoneyMAG.CZ.

Zobrazeno 0x

Z plánovaných 45 nákupních parků se otevře třetina

Z plánovaných 45 nákupních parků o celkové rozloze 200 tisíc metrů čtverečních se letos v České republice otevře jen přibližně každý třetí. Podobně to dopadlo už vloni, kdy se místo plánovaných 24 nákupních parků nakonec zákazníci dočkali jen osmi z nich. Realizaci těch zbývajících odložili developeři podle analytiků Cushman & Wakefield (C&W) na pozdější termín, případně na neurčito. Rozdíly v původních plánech a v dostavbě nákupních parků souvisí především s přesunem nedokončených a nerealizovaných projektů z minulosti, s neexistencí velkých hlavních nájemců v bezprostředním okolí a s celkovým zhoršením možností plánování. Článek o analýze C&W na serveru Aktuálně.cz.

Zobrazeno 0x

Češi změnili své nákupní instinkty. Vítězí leták, poraženým je hypermarket

Míra depresivity, kterou trpí většina české a slovenské populace, vede, mimo jiné, k zásadním změnám v nákupním chování. Přečtěte si, jak se za posledních pár let Češi změnili a jakým vývojem prošel jejich vztah k nakupování. Když na konci roku vyšel výzkum společnosti GfK, který zjistil, že každý druhý Čech a Slovák by raději žil v jiné zemi, než žije, tak se většina lidí výsledkům jen pousmála. Pár lidí si pak vzpomnělo na vtip, kdy starý žid přijde v roce 1938 do cestovky a ptá se, kam by mohl jet. Prodavač mu podá glóbus a říká: vyberte si. Žid dvakrát třikrát otočí glóbem a pak se zeptá: „A něco jiného nemají?“ Celý článek k přečtení v deníku Insider.

Zobrazeno 0x

Řetězce dominují rozsahem prodejních ploch

NEZÁVISLÍ PRODEJCI POTRAVIN VÍTĚZÍ POČTEM, ŘETĚZCE ALE DOMINUJÍ ROZSAHEM PRODEJNÍCH PLOCH

Více než třetinu nezávislých prodejen potravin představují smíšené prodejny se širším sortimentem potravin. 60% z těchto smíšených prodejen lze označit za večerky, tedy prodejny, které zavírají ve 20 hodin a déle. Právě pozdní zavírací doba vysokého procenta nezávislých prodejen potravin je důležitým faktorem, kterým se tito prodejci snaží konkurovat velkým řetězcům. Nejčastějšími specializovanými prodejnami potravin jsou pekařství, řeznictví a poměrně nečekaně také vinotéky, které zaznamenaly velký nárůst.

Rozdělení nezávislých potravinářských prodejen v krajských městech podle hlavní specializace
 

 

Mapa nezávislých potravinářských prodejen a prodejen tabáku v Praze
 

picture

 

V rámci všech zjištěných nezávislých prodejen potravin v krajských městech je lokalizováno necelých 190 tisíc m2 prodejních ploch (bez prodejen cigaret a tabákových výrobků).

Pokud v krajských městech porovnáme nezávislý trh (včetně prodejen COOP a lokálních aliancí) s trhem nadnárodních řetězců, je zřejmé, že ačkoliv z hlediska počtu tvoří nezávislé prodejny téměř 90% celého trhu prodejen s potravinami, z hlediska prodejních ploch je to pouhých 16%.

Porovnání nezávislého potravinářského trhu a trhu nadnárodních potravinářských řetězců v krajských městech
 

picture

*bez prodejen tabáku; včetně prodejen COOP a lokálních aliancí a dobrovolných řetězců Zdroj: INCOMA GfK

 

Významným fenoménem nezávislého obchodu s potravinami v Česku jsou asijské prodejny. V současné době lze v krajských městech najít téměř 1200 prodejen potravin, provozovaných zejména vietnamskými obchodníky, což činí téměř pětinu všech sledovaných prodejen. Mezi obchody, deklarovanými jako „smíšené prodejny“ je tento podíl významně vyšší (48%), v Praze dokonce 66 %.

V případě zájmu o další informace o projektu „Census nezávislých prodejen potravin a tabáku v krajských městech“ lze kontaktovat: Mgr. František Diviš, INCOMA GfK, tel. 251 117 543, e-mail: frantisek.divis@gfk.com 

Zobrazeno 0x

Aktivista smetl plzeňský obchoďák.

Rozvířil kauzu plzeňských práv, v současnosti slaví vítězství v boji proti stavbě obchodního centra Corso v Plzni. „Můžu ubezpečit plzeňské politiky, že se mi teď otevřely ruce a budu mít víc času na další kauzy,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz profesionální aktivista Martin Marek.

Lidovky.cz: Jste známý kritikou pořádků na plzeňských právech, následně jste se zapojil do příprav referenda o obchodním domě Corso. Co vás vede k tomu angažovat se ve veřejném dění?

Občanský postoj. Na právech se děly nepravosti a každý, kdo alespoň trochu znal tamní situaci, nemohl být lhostejný. U Corsa byla moje pohnutka zcela banální. Nechtěl jsem mít zničenou Plzeň, stejně jako spousta dalších Plzeňanů.

Celý rozhovor k přečtení na serveru lidovky.cz.

Zobrazeno 0x