Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna za rok 2013

Bylo sečteno 3 587 maloobchodních jednotek o celkové prodejní ploše 672 768 m2.

S celkovým nárůstem prodejní plochy nedošlo mezi roky 2009 a 2013 k nárůstu koeficientu saturace (plošného standardu) vyjadřujícího podíl celkové prodejní plochy na 1 obyvatele. Z úrovně 1,78 m2/ob v roce 2009 klesl tento ukazatel na současnou hodnotu 1,74 m2/ob (pro obvykle bydlící obyvatelstvo).

Vyhodnocení výsledků průzkumu.

Pro jednotlivé městské části byly zpracovány katalogy městských část.

Katalog Městské památkové rezervace.

Katalog pro celé město Brno.

Zobrazeno 0x

Environmentální dopady prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice 2003–2009

Výsledky výzkumu „Environmentální dopady prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice 2003–2009“ zahrnují zkoumání 442 velkých prodejen nad 400 m2 prodejní plochy (229 diskontů, 89 hypermarketů, 78 nákupních center, 18 supermarketů, 17 hobby marketů a 11 specializovaných velkoprodejen). Data pro výzkum byla získána zpracováním údajů o záměrem veřejně dostupných v informačním systému EIA, kam je dodávají přímo investoři záměrů. Celý výzkum je k dispozici ZDE, související tisková zpráva ZDE.

Zobrazeno 2x

Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009

Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna byl realizován v rozmezí července až listopadu roku 2009. Terénní část průzkumu, tj. samotné sčítání, proběhla v červenci, srpnu a první polovině září. Výsledky průzkumu doplňují unikátní řadu dlouhodobého sledování vývoje brněnského maloobchodu. Průzkum navázal na šetření z let 1997 (zpracovatel DHV ČR), 2000 (zpracovatel Mgr. Lukáš Kubala), 2003 a 2006 (zpracovatel Masarykova univerzita, Centrum pro regionální rozvoj). Dodržení tříleté periody monitoringu a analýzy stavu a vývoje maloobchodní sítě v Brně umožňuje mj. zachycení trendů na celoměstské úrovni, s jistou dávkou interpretační obezřetnosti pak i v měřítku dílčích částí města. Celý průzkum je k dispozici ZDE.

Zobrazeno 0x

Češi už nechtějí dle průzkumu ve svých městech další supermarkety

Většina Čechů už nechce, aby obchodní řetězce poblíž jejich domovu stavěly další prodejny. Vyplývá to z průzkumu agentury Respond & Co z roku 2007. Proti stavbě nových diskontních prodejen, supermarketů a hypermarketů se vyslovily čtyři pětiny dotázaných. Obchodní řetězce v Česku obsadily velká města a nyní expanzi zaměřují i na obce s několika tisíci obyvateli. V mnoha českých a moravských městech se ale proti dalším prodejnám obchodních řetězcům bouří lidé a některé radnice již daly stavbě nových obchodů červenou. Ředitel agentury Respond & Co Ondrej Gažík ČTK řekl, že nové prodejny obchodních řetezců si ve svém blízkém okolí nepřeje 81,4 procenta z 900 respondentů celostátního pruzkumu.

Tisková zpráva k provedenému výzkumu k dispozici ZDE.

Zobrazeno 0x

Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2006

Terénní sběr dat v rámci průzkumu maloobchodní sítě na území města Brna byl realizován v období října a listopadu roku 2006. Průzkum je součástí dlouhodobého sledování vývoje brněnského maloobchodu – navazuje tedy na šetření z let 1997 (zpracovatel DHV ČR), 2000 (zpracovatel Mgr. Lukáš Kubala) a 2003 (zpracovatel Masarykova univerzita, Centrum pro regionální rozvoj). Realizací šetření v roce 2006 byla zachována tříletá perioda monitoringu a hodnocení stavu a vývoje maloobchodní sítě v Brně. Převážně kvantitativně orientované průzkumy z let 1997 – 2006 byly navíc v roce 2004 doplněny výstupy dotazníkového šetření mapujícího spotřební chování obyvatelstva v Brně. Ucelená a koncepčně jednotná databáze o vývoji maloobchodu v Brně umožňuje zachycení nejdůležitějších trendů ve vývoji městských spotřebitelských služeb a predikci jejich další prostorové, sortimentní či velikostní diferenciace. Vyhodnocení výsledků průzkumu je k dispozici ZDE.


Zobrazeno 1x

Spotřební chování obyvatelstva v Brně 2004

Je neoddiskutovatelným faktem, že právě individuální spotřeba (ať už v oblasti maloobchodní, volného času, rekreace či zábavy) je v prostředí post-industriálních městských ekonomik jedním z hlavních stimulů prostorových a ekonomických změn. Různí autoři mluví o nových spotřebních prostorech ve městech (new spaces of consumption) a často zdůrazňují vliv spotřeby na odlišnou společenskou stratifikaci obyvatel města. Obyvatelé či uživatelé města jsou strukturováni ne do tříd spojených s procesem výroby, ale spíše do tříd spotřebních, popisovaných především marketingovou terminologií. Tyto „spotřebitelské třídy“ se pak vyznačují podobným životním stylem a spotřebními preferencemi, podobným využíváním městského prostoru. Spotřebitelským chováním obyvatelstva v Brně se zabýval výzkum, který je k dispozici ZDE.

Zobrazeno 0x

Strategie pro Brno – obchod a město, regulace nebo liberalizace? 2001

Všechna města v historii lidstva vznikala na křižovatkách obchodních cest. Obchod je jeden ze základních městotvorných prvků a do dnešní doby velmi významným způsobem ovlivňuje a utváří charakter města, je výrazem prosperity a bohatství společnosti. Role obchodu se v posledních letech výrazně změnila. V Brně dochází a nadále bude docházet k intenzívní změně ve struktuře fungování a rozložení obchodní sítě. Základním problémem je, aby tento dramatický vývoj, na rozdíl od doby před několika lety, nepůsobil na rozvoj města destruktivně – nevratnou změnou urbanistické struktury (oslabení centra města a center MČ) a zatížením nadměrnou individuální dopravou. Kompletní materiál k dispozici ZDE.

Zobrazeno 7x