SEMINÁŘ Konsorcia – Jak čelit prekérní práci a VEŘEJNÁ DEBATA – Prekérní práce v obchodech: co mohou dělat odbory?

Potýkáte se ve vašich organizacích s klienty a klientkami, kterým není vyplácena mzda, přesčasy či na druhé straně jsou jim zkracovány pracovní úvazky? Jsou to ojedinělé zkušenosti anebo takové, které se opakují u konkrétních vykořisťujících zaměstnavatelů? Zkušená pedagožka a koordinátorka Retail Action Project z New Yorku, Carolyn Gleason, povede seminář o tom, jaké strategie je možné používat pro zlepšení pracovních a platebních podmínek pracovníků a pracovnic v nízce placených a nestálých pracovně-právních vztazích. Seminář je určen pro pracovníky nevládních organizacích, odborů a migranty a migrantky.

Propouštění, stres, neproplácení přesčasů, nízké mzdy – je toto realita práce prodavaček a prodavačů? Jak reagují odbory na růst prekérní práce v obchodech v Česku a USA? Diskutující: Carolyn Gleason (Retail Action Project, USA), Jiří Šafář (Odborový svaz pracovníků obchodu), pracovnice Tesca, migrantka z Ukrajiny (tbc.). Moderátor: Marek Čaněk (Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR). Více informací o semináři i veřejné debatě se dozvíte na webové stránce Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Zobrazeno 0x

Značková pitná voda firmy Tesco v PET lahvích je natočená z vodovodu

Britské supermarkety Tesco a ASDA přiznaly, že prodávají v PET lahvích pitnou vodu označenou logem svého supermarketu, která je stočena z normálního vodovodu. Litr takové vody stojí v Anglii 0,5 pence, tedy přibližně 10 českých haléřů (ve Skotsku, které nezprivatizovalo vodárny, se spotřeba vody v domácnostech neměři, ale platí se roční paušální poplatek v rámci městských dávek), Tesco pitnou vodu v lahvích prodává za 17 pencí (5,45 Kč) za litr, podle britského konzervativního deníku Daily Telegraph s „masivními zisky“. Podle britského deníku to připomíná televizní komedii Only Fools and Horses, v níž nemožný hrdina naplňuje PET lahve vodou z kohoutku a prodává ji jako „Peckhamské zřídlo“ (Peckham je čtvrť v Londýně, něco jako Karlín). Celý článek k tématu v The Telegraph.

Zobrazeno 5x

V Česku je 282 hypermarketů, 645 supermarketů a 630 diskontů

V Česku funguje 282 hypermarketů, 645 supermarketů a 630 diskontních prodejen. Největší oblibě se u zákazníků těší hypermarkety, za kterými následují diskontní prodejny, supermarkety a samoobsluhy či menší pultové prodejny. O výsledcích svého červnového průzkumu informovala polečnost Incoma GfK. V hypermarketech nejvíc peněz za potraviny utratí 45 procent domácností. Necelá čtvrtina domácností uvedla jako své hlavní nákupní místo diskontní prodejnu, dalších 18 procent supermarket a 13 procent menší prodejnu. Celý článek k přečtení na Denik.cz či v tiskové zprávě agentury INCOMA.

Zobrazeno 2x

Češi v krizi nakupují tam, kde jsou slevy

Tisková zpráva INCOMA 15. 8. 2012


Nejvíce Češi stále utratí v hypermarketech, jako své hlavní nákupní místo potravin je uvádí 45 % domácností. Necelá jedna čtvrtina českých domácností uvádí jako své hlavní nákupní místo diskontní prodejnu, dalších 18 % domácností supermarket a 13 % pak menší prodejnu (malou samoobsluhu nebo pultovou prodejnu). Potvrdily to výsledky průzkumu, který v červnu realizovala společnost INCOMA GfK.

Pro výběr místa nákupu je samozřejmě nejdůležitější dobrá dostupnost prodejny, dále šíře sortimentu a akční slevy. Nabídka slev a akčních cen meziročně vzrostla na významu, pokles naopak zaznamenal význam celkové cenové hladiny na prodejně a také kvalita a čerstvost potravin.

Celá polovina domácností tvrdí, že je krize při jejich rozhodování o nákupu potravin „určitě ovlivňuje“ (což představuje výrazný nárůst oproti loňsku), „spíše ovlivňuje“ dalších 30 % domácností. Vliv krize nejvýrazněji pociťují domácnosti s nižšími příjmy a osoby nad 60 let, z regionálního pohledu pak obyvatelé Moravskoslezského kraje.

Český původ potravin je důležitý pro 53 % domácností. Před rokem to tvrdilo jen 42 % domácností. Význam českého původu potravin meziročně nejvýrazněji narostl u starších zákazníků.

Největší procento domácností jmenuje jako své hlavní místo nákupu hypermarkety Kaufland, který má také mezi řetězci nejlepší cenové vnímání. Sortimentní nabídku, čerstvost a kvalitu zboží a nákupní prostředí oceňují zákazníci nejvíce v Globusu, personál dostal nejlepší hodnocení v prodejnách sítě Hruška. Nejvyšší průměrný nákup realizují zákazníci v prodejnách Makro.

Obchodní řetězce v současnosti v České republice provozují 282 velkoplošných hypermarketů s celkovou prodejní plochou 1,28 mil. m2, 645 supermarketů s celkovou prodejní plochou 475 tis. m2 a 630 diskontních prodejen s celkovou plochou 470 tis. m2.

Tomáš Drtina, INCOMA GfK, tel. 251117541, tomas.drtina@gfk.com

 

picture
picture

 

Zobrazeno 0x

Španělští odboráři vyrabovali supermarket, jídlo pak rozdali chudým

Španělská policie vyšetřuje sedm odborářských aktivistů, kteří minulý týden na jihu země ve městě Écija vyrabovali supermarket a ukradené jídlo pak rozdali chudým a nezaměstnaným. Skupinu vedl starosta sousedního města Marinaleda. Podle agentury Reuters panují obavy, že by nemuselo zůstat u tohoto ojedinělého případu. O podobnou akci se aktivisté pokusili také ve městě Acros.„Nemyslím, že udělali něco špatného. Musíme něco jíst, když vláda nemůže dát chudým práci,“ řekla jedna z příjemkyň pomoci novodobých Robinů Hoodů, 65letá Manuela. Celý článek k této události na serveru Novinky.cz.

Zobrazeno 0x

Nákupy na trzích jsou cenově výhodné

Nejvyhledávanější potraviny na městských trzích jsou cenově srovnatelné nebo dokonce levnější než ty, které nabízejí supermarkety. Tvrdí to Hnutí DUHA s odkazem na analýzu, ve které porovnalo ceny v supermarketech s cenami na tržnicích v Praze a Brně. Nejčastěji vyhledávané potraviny na městských trzích jsou cenově srovnatelné či dokonce levnější než nabídka v supermarketech. V tiskovém prohlášení to uvedlo Hnutí DUHA s tím, že místní jídlo na stále populárnějších trzích od lokálních zemědělců je tak nejen čerstvé a chutné, ale i finančně přijatelné. Více v článku Deníku Referendum.

Zobrazeno 0x

Nákupní centrum v Brně. Podle investorů dobrý nápad, podle aktivistů hrozba maloobchodníků

Nového nákupního centra by se do několika let mohli dočkat lidé žijící poblíž brněnského Mendlova náměstí. Právě tam by totiž mělo vyrůst víceúčelové centrum s parkováním, kancelářemi a obchody. Pro výstavbu plánuje majitel využít pozemky bývalé továrny na oděvy Kras Haka. Na tom, zda je další obchodní centrum ve městě potřeba, se neshodují Brňané ani odborníci.Areál nacházející se mezi ulicí Veletržní a ulicí Bělidla nebyl několik let nijak využívaný. Podle ambiciózního projektu by na zarostlých plochách mohlo vyrůst zřejmě největší brněnské centrum s obchody a kancelářemi. Přesnou podobu a možné využití zatím ovšem nezná ani manažer projektu David Grolig. Více o tématu v reportáži České televize.

Zobrazeno 0x

Pošle Bauhaus historická jatka na porážku nebo je město zachrání?

Jednání jsou teprve „v plenkách“, ale důležité je, že vůbec začala! Město by chtělo od společnosti Bauhaus koupit chátrající objekt a s pomocí evropských dotací z něho udělat moderní bránu do centra Ostravy. Jedna z nejvýraznějších a zároveň nejohroženějších kulturních památek v Ostravě. To jsou bývalá městská jatka historicky a architektonicky cenný komplex budov z režných cihel, který stojí poblíž ulice Stodolní v centru města. Plánů na jejich záchranu bylo už několik, žádný se zatím nepodařil uskutečnit. Nyní je tady další snaha – bude úspěšná? Více informací o případu na stránkách Denik.cz a iDNES.cz.

Zobrazeno 0x

Skuteč – park nebo supermarket

V polovině roku 2006 představila společnost Plus svůj plán postavit ve Skutči na Pardubicku nový supermarket. Měl vzniknout v Družstevní ulici na místě zelené plochy s dětským hřištěm. Místní obyvatele takový nápad zaskočil. Založili proto Občanské sdružení Za zelenou Skuteč a vstoupili do probíhajícího povolovacího procesu. Obávali se, že supermarket poškodí životní prostředí, stavba by si totiž mimo jiné vyžádala vykácení padesáti zdravých stromů. Na území města jsou přitom jiné lokality, které by byly ke stavbě vhodnější. Celý případ i příběh místních lidí, kteří založili občanské sdružení Za zelenou Skuteč najdete na stránkách sdružení Arnika.

 

Zobrazeno 3x

Odpověď NESEHNUTÍ na dopis vedoucích zaměstnanců a zaměstnankyň firmy BAUHAUS

Upozorňovali jsme několik let na porušování stavebních předpisů a poškozování životního prostředí místních. Stejnou logikou jsme nyní upozornili příslušné instituce i na porušování pracovně-právních norem a práv zaměstnanců a zaměstnankyň.
Prvotní příčinou propuštění je nezákonný postup Bauhausu při vyřizování povolení ke své stavbě. Bauhaus naplánoval obchod dvojnásobný než povoluje územní plán. NESEHNUTÍ a místní to kritizovali již od roku 2005. Poté se vyhnul stavebnímu řízení a nechal si vystavit certifikát autorizovaným inspektorem. V rozporu se stavebním zákonem se nedotázal majitelů a majitelek okolních obytných domů. Mimochodem: osvětlení postavili načerno, dokonce bez certifikátu.
Bauhaus i jeho developery jsme opakovaně vyzývali, aby zanechali nezákonného postupu.
Dostávali petice a stovky dopisů a e-mailů od brněnské veřejnosti. Nereagovali. Je celkem zřejmé, že se majitelé a majitelky okolních domků – jenž i přes víkendy obtěžoval nadměrný hluk a osvětlení stavby – vzepřeli a hledali ochranu u soudu. A takovým lidem se snažíme vždy pomoci. Výsledkem vleklých rozhodování a přesunu ze soudu na soud, je předběžné opatření, které brání prodejnu otevřít. Také my bychom – samozřejmě – uvítali, pokud by soud už před mnoha měsíci rozhodl v samotné věci. Bylo by to fér ke všem zúčastněným.
Bauhaus se dopustil nezodpovědného jednání když – přes četná upozornění – najal zaměstnance a zaměstnankyně do prodejny, která nemá platné stavební povolení. Že je nyní propouští, to nemůže být kladeno za vinu nikomu jinému než Bauhausu. Už vůbec se nemůže Bauhaus zprošťovat zodpovědnosti za dlouholeté pracovníky, které zjevně v řadě případů propouští.
Odmítáme, aby hrozby propouštěním byly důvodem pro toleranci k porušování práv jiných osob – v tomto případě obyvatel a obyvatelek Ivanovic. Na obranu mají sousedé a sousedky plné právo, Bauhaus má zase povinnost postarat se o zaměstnance a zaměstnankyně, které přijal a nepřenášet svoje rizika na ně.

Zobrazeno 0x